vendredi 13 janvier 2012

Pátek 13.

Dneska, když už jsem si myslela, že se mě pátek třináctého nijak nedotkne, jsem směřovala k bazénu. Moc jsem se těšila, že si konečně zase zaplavu, tak jsem neotálela, koupila si hodinu vstupu, vzala klíč od skříňky a šla se převléci. Ale tu nastal ten problém. Jo, přesně tak, v mé tašce se nějak zapomenuly nacházet moje plavky. Tak jsem se zase hezky oblékla, obula, vrátila klíč. Všechny tři paní u pokladny na mě koukali trochu pobaveně, ale k mému štěstí mi nabídli, že si můžu, s lístkem, co mi daly, přijít ještě dnes nebo zítra. S plavkami.

Tak jsem se vydala zpět k nádraží a půlhodinku jsem si v tom dnešním "krásném" počasí počkala na autobus. Dojela jsem domů. K mému překvapení mi byl nabídnut odvoz, s plavky, na plovárnu. S nadšením jsem přijala, vzala plavky a jela. 

Teď jsem si říkala, že mě už nic nemůže zaskočit. Nenapadala mě jediná věc, co by mě mohlo rozhodit. Tak jsem se převlékla do plavek a šla k bazénu. "Ahoj Áďo!" nadšeně na mě volá jedna malá holka. "NEEEEE!" pomyslela jsme si, protože tohle věštilo přítomnost i ostatních členů její rodiny. S těmi se moc nemusím. 

"Achjo!" řekla jsem si v duchu a rozhodla se, že budu plavat. Abych jim nedala šanci se se mnou bavit. Tak jsem plavala. Potkám dalšího člena její rodiny: "Ahoj, jste tu všichni?" "NE, jsem sama." Plavu dál. Když jsem dialog o stejném obsahu těch dvou prostých vět absolvovala se všemi, tak už jsem jim fakt nechtěla dát příležitost se se mnou bavit. Taky jsem jim asi trochu chtěla ukázat, že plavu dobře. Líp než oni. Že jsem prostě lepší. 

Jak jsem vlezla do bazénu, tak jsem bez přestávky (až na ty tři dvou-věté rozhovory) plavala. Plavala jsem, kondiční plavci se kolem mě střídali a já stále plavala. Fakt jsem si užívala, když si ti dva dávali pauzu, a já plavala. Bylo to alespoň malé zadostiučinění, když už mi museli svou přítomností zkazit den. Tak jsem plavala dvacet minut, dala jsem si třicet bazénů a spokojeně jsem beze slova poprvé opustila bazén a odešla do sprch. Jo, byla jsem na sebe hrdá, i když se mi trochu motala hlava.

PS: Pro vás, co chodíte plavat, prosím, když někdo plave ve své dráze zdá se již dlouho, a vy máte kolem sebe moře místa, pěkně vás prosím, uhněte se mu. Ono je dost těžké při třicátém bazénu ještě dávat pozor na to, komu se máte zase uhnout a to "myškování" fakt znesnadňuje plavání. Vám to nic neudělá a těm, co tam jsou již dlouho pomůže :)


Aucun commentaire:

Enregistrer un commentaire