Doma

Takže jelikož stále jsem nepřišla na kloub činnosti zvané mluvení, dneska zůstávám doma. Protože ve škole by moje posunky asi moc s pochopením nevzali, ale ještě méně by jim rozuměli například v autobuse :D no co, co se dá dělat. Ještě, že mám funkční ruce, můžu ukazovat, předvádět a hlavně psát. Psaní je mým včerejším a dnešním nejspolehlivějším komunikačním prostředkem.

Miluju toho, kdo vynalezl chat. Protože já jsem osoba, která komunikaci potřebuje, jakoukoliv, a to nutně, jediné včerejší možnosti tak pro mě byly posunky a chatovaní.  S rodinou jsem tak využívala posunky a názorné ukázky, s ostatními jsem kominovala přes chat.

Bylo to fajn, jelikož jsem celý den ležela, a to mi věřte, že to je skutečná nuda, psala jsem si s někým pořád. S někým jsem si byla schopna psát od rána do večera, teda do noci, do půlnoci.

Je pravda, že když jsem sama v pokoji, v posteli, tak ani slova moc nepotřebuju, ale já jsem prostě zvyklá, když jsem sama, tak si pro sebe zpívat, mluvit, no co, to snad děláte všichni. :)

Dnes doufám v navrácení mého hlasu, abych mohla zítra mezi lidi.