Smutná

Byla jsem skutečně smutná. Smutná kvůli lidem, které nemám ráda a oni mi chtějí udělat ze života peklo. A daří se jim to. Byla jsem skutečně smutná kvůli tomu, jak na to zareagovali lidé, které mám ráda. Ti lidé, co mi dělají ze života peklo, by se nad sebou měli skutečně zamyslet, protože jejich chování je velmi smutné a necitlivé k ostatním lidem. Měli by se zamyslet nad tím, jak moc sobečtí jsou a jak ničí a ovlivňují životy lidem okolo nich. Protože tohle není poprvé, co jsem kvůli nim brečela. Je mi jich svým způsobem líto, protože já narozdíl od nich po tom, co se vypláču se někam posunu a budu poučena z jejich chyb, budu silnější a empatičtější. Já jsem, i když si to teď ti lidé, které mám ráda nemyslí, dobrý a slušný člověk a záleží mi na ostatních. Proto teď už nepláču, protože jsem si řekla, že plakat pro lidi, které mám ráda, ale kteří mi nevěří a kvůli smyšleným věcem jsou mnou zklamáni nemá smysl. A pro ty lidi, co nenávidím jsem už brečela kvůli jejich dětem a taky jsem zjistila, že to nemá smysl. Takže nasadit úsměv a nenechat se rozhodit hraním na city!